ČASTO KLADENÉ OTÁZKY

VÝBĚR TYPU SVĚTEL Z HLEDISKA POUŽITÍ

Každý typ svítidla má na jevišti a v hledišti své místo.  V dnešní době rozlišujeme mezi dvěma hlavními skupinami svítidel a) konvenční b) inteligentní - pohybová, digitální. Konvenční svítidla jsou dělena dle typu optiky - Pebble Covexní a Plan Covexní (PC), Fresnel, Profilová,  Plošná a Nízkovoltová (NV). Na každé konvenční svítidlo je zapotřebí jeden řízený (stmívaný) kanál z rozvodny. Z inteligentních jsou to Hlavy (Spot, Wash), Scannery, LED a jejich kombinace. K řízení uvedených svítidel potřebujete pevné napájení 230V a kabel s řídícím protokolem DMX 512, Artnet, MA Net, ACN apod.

VÝBĚR TYPU SVĚTEL Z HLEDISKA SVĚTELNÉHO ZDROJE

V současné době se využívá několik druhů světelných zdrojů. Každý má své výhody a nevýhody.

Klasické žárovky – v současnosti se už nepoužívají, výroba těchto světel skončila cca před 30 lety.

Halogenové žárovky – používají se v současných konvenčních, televizních a studiových svítidlech, pozor na různé výkony a rozdílné patice. Příkon ve Watech nemusí být vždy směrodatným údajem.

Výbojky – používají se v pracovních, filmových, televizních a filmových svítidlech. Světelný tok se nedá regulovat a po zapnutí potřebují určitou dobu k tomu, než výboj dosáhne plné intenzity. Světelná efektivita výbojky je větší než efektivita halogenové žárovky, to je většinou důvod jejich nasazení. Dalším důvodem je barevná teplota výboje, která je stejná, nebo i vyšší než denní světlo. Proto se jim někdy říká studené světlo. Intenzita výbojky jde plně plynule regulovat pouze mechanickou propustností světla (tzv. žaluziové clony). Vadí jim časté zapínání a vypínání.

POZOR! Výbojky nelze nikdy stmívat v celém rozsahu intenzity, pouze v určitém rozmezí. Zpravidla v rozsahu 70-100%!!!

Zářivky – zářivky, nebo fluorescenční trubice se používají pro měkké studiové a plošné osvětlení, určité typy zářivek jdou plynule stmívat od 0-100%. K tomu ale budete potřebovat speciální elektroniku, která není v žádném případě levnou záležitostí!

LED – technologie LED zdrojů postupuje přes obrovské množství technických problémů i do scénického osvětlení. V podstatě všechna konvenční svítidla už mají v dnešní době svou LED alternativu. Svítidla, která dosahují světelné stopy srovnatelné s konvenčními svítidly jsou většinou cca 10x dražší konvenční svítidlo stejné kategorie. To zatím brání jejich masovému rozšíření.

Při použití svítidla LED se nešetří jen na spotřebě elektrické energie ale i na stmívači(není potřeba), barevných filtrech a žárovkách.

Úsporné žárovky – úsporné žárovky se nepoužívají do scénických svítidel ale spousta architektů a projektantů je začíná začleňovat do svých projektů, jako osvětlení  sálu, hlediště. Běžně koncipované úsporné žárovky nejsou plynule regulovatelné. V sále potom při regulaci dochází k velkým skokům v intenzitě, což na diváky působí velmi rušivě!

Dnes už existují speciální elektronické systémy se speciálními úspornými žárovkami, které jdou stmívat plynule od 0-100%.

ZÁKLADNÍ RADY PRO PROJEKTOVÁNÍ SCÉNICKÉHO OSVĚTLENÍ

Osvětlení jeviště a hlediště je elektrikářské specifikum. Nejednou jsme se setkali s projekty, které už byly v tak pokročilém stádiu rozpracovanosti, že je nebylo možno zachránit. Při zpracování projektu je důležité myslet na to, jak systém osvětlení v divadle funguje a proč je tak koncipovaný.

MÍSTA, KAM SE SVÍTIDLA UMÍSŤUJÍ

Ke každému svítidlu musí vést samostatný napájecí  kabel 3x1,5mm. Někteří architekti zapomínají na to, že na jeviště se svítí i ze světel umístěných mimo jeviště. V kulturních domech a malých „školních“ projektech se používá tzv. hledištní konzola na levou i pravou stranu hlediště. Na každou konzolu se dávají minimálně 2-4 bodová svítidla PC s klapkami pro odstínění světelného zdroje. V divadle a profesionálnějších zařízeních s divadelním provozem se projektují tzv. hledištní mosty, lávky nebo závěsné konstrukce a to po celé šíři hlediště. Větší divadla mají takových mostů několik. Pro přední svícení se dá nouzově použít i balkon. Přední svícení se musí provádět shora, minimálně pod úhlem 30°! Při přímém předním svícení pod malým úhlem by vznikaly stíny na horizontu!

Na jevišti se svítidla umisťují na tahy (divadla), nebo pevné stropní konstrukce(malé „kulturáčky“ a školy) a do tzv. portálů (vnitřní levá a pravá strana jeviště). Tato dvě umístnění jsou pro jevištní osvětlení nezbytná! V profesionálních zařízeních se přidávají jevištní lávky, nebo mosty v několika patrech, nebo i zadní lávky a mosty.

ROZVODNA A STMÍVAČE

Všechny kabely se sbíhají v jednom místě, nejlépe u příslušných rozvaděčových skříní (rozvodna). Tam budou připojeny do stmívačů (regulované rozvodné skříně) ke kterým musí být přivedeny napájecí kabely z hlavního rozvaděče. Celý systém je řízen digitálním protokolem z osvětlovacího pultu.

VÝBĚR A UMÍSTĚNÍ OSVĚTLOVACÍHO PULTU

Osvětlovací pult musí být umístěn v místě, ze kterého je vidět na jeviště. Nejlépe v kabině osvětlovače na protilehlé straně od jeviště. V divadlech bývají zpravidla dvě kabiny. Jedna pro osvětlovače a jedna pro zvukaře.  V kulturních domech si vystačí s jednou kabinou, nebo pokud není možnost kabiny, tak balkon. V osvětlovací kabině(světelné režii) se sbíhají veškeré komunikační a ovládací prvky pro celé jeviště a sál! Osvětlovač v profesionálním divadle musí být schopný zablokovat veškeré ovládací prvky v prostorách jeviště i hlediště a převzít nad nimi absolutní kontrolu.

TRASY KABELÁŽÍ

Vzhledem k tomu, že přívodní napájecí kabely slouží k distribuci regulovaného napětí, tak je velice důležité naprojektovat a instalovat trasy všech kabeláží tak aby se navzájem nerušily. Křížení a odstupy jednotlivých kabeláží podléhají přísným pravidlům. Při nedodržení těchto zásad dochází k rušení zvuku, nebo videa.

KONZULTACE S ODBORNÍKY

Pokud připravujete, nebo již realizujete projekt z oblasti scénického osvetlení a potřebujete odbornou konzultaci, nebo odborné vypracování celého projektu, tak nás neváhejte kontaktovat.